Stážistou v Evropském parlamentu

Podrobnosti

Zveřejněno 4. 3. 2015 11:37

Student druhého ročníku bakalářského oboru Mezinárodní vztahy a diplomacie VŠMVVP, Václav Tichoň, využil nabídky školy a na začátku nového roku se stal stážistou v Evropském parlamentu. Jak to celé vzniklo a jaké to bylo si můžete níže přečíst. Fotogalerii pak najdete na facebookovém profilu VŠMVVP.

Jak to začalo ?

V mém případě se jednalo o docela rychlý proces, který pravděpodobně vyžadoval taky trochu dávky štěstí. Na samém počátku stál informační systém moggis :)) a nabídka, kterou paní Michalíková vyvěsila na nástěnku školního intranetu. Nabídka se týkala stáže v kanceláři profesora Kellera, s tím, že mezi požadavky patřila hlavně znalost angličtiny, pochopitelně zájem o obor a v neposlední řadě chuť se učit a zdokonalovat. Od kandidáta byl vyžadován motivační dopis, životopis a také relativně krátká doba na přihlášení, tuším, že tehdy to bylo přibližně do dvou až tří dnů. Vzhledem k tomu, že se všechny požadavky zdály reálné, řekl jsem si, že zkusím štěstí. Sepsal jsem motivační dopis a spolu s CV a ostatními dokumenty vše zaslal paní Michalíkové, druhý den na to mě informovala asistenka profesora Kellera o postupu do druhého kola. Ve druhém kole jsem zodpověděl otázky typu, kterým tématům bych se chtěl v průběhu stáže věnovat. Druhý den mi potom obratem přišla zpráva o přijetí.

Jak taková stáž vypadá?

Ubytování a samotná cesta jsou v kompetenci stážisty, a tak je potřeba zhruba měsíc dopředu najít podnájem a koupit letenky nebo domluvit spolujízdu autem do Bruselu. V mém případě se jednalo o let z Prahy na letiště Charleroi nedaleko Bruselu. Ubytování jsem s zajistil u místního belgičana kousek od samotného centra města. Budova Evropského parlamentu se nachází v širším okruhu centra Bruselu, a tak není problém s dojižděním nebo dokonce docházením.

Stáž v kanceláři profesora Kellera trvala celkem 6 týdnů a co se týče samotné náplně, stážista funguje zpravidla jako pomocná síla jeho asistentů. Asistent, tedy pravá ruka europoslance, vyřizuje administrativu, chystá podklady pro hlasování a jednání, zastupuje jej v případě nepřítomnosti a podobně. Do všech těchto aktivit jsou stážisté zasvěceni v průběhu pobytu v parlamentu. Zároveň má však stážista ponechanou volnou ruku ve vytváření si vlastního harmonogramu, může si tak naplánovat spoustu konferencí, výborů a seminářů, na které se lze bez problému přihlásit. Navštívit lze opravdu téměř všechno, od pravidelného zasedání výborů jako AFET (Foreign Affairs) po semináře o dodávkách ruského plynu nebo islámských radikálech. Jako stážista jsem například často hledal rešerše k nejrůznějším tématům a konkrétním hlasováním, kterými se pan profesor Keller bude zaobírat. Abych byl konkrétní, mým prvním úkolem bylo např. zpracovat informace o úpravě zákona o geneticky modifikovaných potravinách, o kterém se hlasovalo na přistím plenárním zasedání ve Štrasburku. Často se také mluvilo o Transatlantické dohodě TTIP, ve které se pan profesor Keller angažuje. Celá náplň stáže je tedy směsicí administrativních úkolů, ale hlavně také parlamentnich akcí, konferencí a seminářů, kterých se stážista účastní. O takových akcích je pak často třeba vypracovat zápis, sepsat poznámky a podobně.

V budově působí spousta dalších stážistů, a tak není problém navázat kontakty s ostatními, popř. dostat nějaké cenné rady, co se života v parlamentu týče. Celkově působí budova Evropského parlamentu na první dojem velmi monumentálně až spletitě, trochu jako bludiště:), ale po prvním týdnu se člověk zorientuje. Víkendy jsou pochopitelně individuální záležitostí, a tak je možno procestovat Brusel skrz na skrz. Po dobu 6 týdnů jde vymyslet opravdu spousta zajímavých aktivit. Jeden z víkendů jsem strávil např. v Brugách a Gentu, jindy zase trávil večery v Bruselu s místními nebo přímo s pracovníky parlamentu.

Co mi stáž dala a “vzala”?

V první řadě je potřeba říct, že celá zkušenost byla vysoce pozitivní a přínosná. Jediným negativem byl termín stáže, který se kryl se zkouškovým obdobím, přesto to byla ale jenom drobná vada na kráse, stáž jsem si tedy užil ve všech směrech. Přínos pro studenta mezinárodních vztahů je opravdu velký, nejenom že je člověk denně v konfrontaci s aktuálními problémy, ale je také neustále obklopen lidmi ze všech koutů evropy. Angličtina, francouzština, němčina, španělština nebo italština jsou denním chlebem, procvičíte tak komunikaci a případně prodiskutujete nebo vyschlenete názory napříč celým politickým spektrem. Zároveň je člověk denně v kontaktu s různými autoritami a váženými osobnostmi na poli Evropské Unie a v neposlední řadě s českými pracovníky parlamentních kanceláří, kteří jsou ochotni pomoci v jakékoliv situaci. Jako pracovník Evropského parlamentu nahlédnete přímo do dokumentů aktuálně probíraných témat, naučíte se analyzovat probíraná témata a celkově si rozšířítě obzory, prohloubíte vědomosti a získáte nadhled.

Co říci závěrem?

Určitě bych stáž v kanceláři profesora Kellera doporučil všem studentům, obohatí vás ve všech směrech a získáte zážitek k nezaplacení. Možná také prozkoumáte oblast svého budoucího působení. Všem, kteří by chtěli usilovat o podobnou stáž držím palce a veřte, že s trochou vůle a ohodlání to nebude tak težký úkol. :)

Václav Tichoň, student 2. ročníku oboru Mezinárodní vztahy a diplomacie